Každé dítě vlastní laptop - takový je cíl programu Canaima. Zatím vláda Hugo Chaveze prostřednictvím tohoto programu rozdala  nejmenším školákům 1.300.000 počítačů. Od srpna loňského roku se navíc tyto počítače vyrábí přímo ve Venezuele. V roce 2012 by měli školáci dostat dalších 850.000 počítačů a celkem v rámci tohoto programu 3.500.000.

 


 

Zdravotnictví je jednou z priorit vlády Hugo Chaveze. Ten "dovezl" z Kuby více než 35.000 kvalifikovaných lékařů výměnou za 100.000 barelů ropy. Zdravotní péče i léky jsou pro všechny (včetně cizinců) zdarma! Venezuelané si kvalitu zdravotní péče pochvalují.

 


 

Všechna koloniální města, která jsem navštívil, měla krásně opravená centra.

Budovy ve městech a ve vesnicích jsou pečlivě zamřížované a často mají i elektrické ohradníky.

Ve většině měst je nebezpečné vycházet po setmění ven. Tato fotografie je z města Cumaná. Obchody v centru tohoto města byly dokonce zamčené a prodavači odemykali pro každého zákazníka zvlášť. Odkaz na článek Venezuelská jatka.

 


 

Kvůli dřívějším ozbrojeným přepadením turistů byla tato krásná pláž ve městečku San Juan de las Galdonas zcela opuštěná. Turisté sem nepřijíždějí podle místních už ani v sezóně. Francouzský majitel obřího hotelu u pláže už prý opustil zemi.

Mě u sebe ubytoval místní rybář. Ačkoliv se v odlehlém městečku všichni znají, v noci pečlivě zabezpečil svůj malý domeček mimojiné elektrickým proudem a obrovskou ocelovou petlicí. Bezpečnost se režimu Huga Chaveze zcela vymkla z rukou.

 


 

Nejlevnější benzin na světě je ve Venezuele. Jeden litr stojí v přepočtu podle kurzu dolaru na černém trhu asi 0,22 Kč. Venezuela je jedním z největších světových producentů ropy, která podle prezidenta Huga Chaveze patří všem Venezuelanům.

V příhraničním městě Santa Elena se pravidelně tvoří obrovské fronty, neboť místní obyvatelé benzín a naftu prodávají do Brazílie, kde stojí 150x více. Jednu benzínovou pumpu postavil státní koncern PDVSA přímo na brazilských hranicích. Osobní automobil může při vjezdu do Brazílie mít v nádrži, podle informací od brazilských  taxíkařů, legálně až na 85 litrů paliva. U kolumbijských hranic mají místní automobily čipy, které zabraňují nadměrnému čerpání pohonných hmot a následnému pašování do Kolumbie.

 


 

Stejně jako v celé Jižní Americe je ve Venezuele k vidění propastný rozdíl mezi chudými i bohatými. Fotografie z jediného silničního hraničního přechodu mezi Brazílií a Venezuelou.